I)    doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D., Pedagogická fakulta MUNI, Česká republika

•  Představení projektu GSS, přechod mezi institucemi MŠ a ZŠ v České republice

Stav v ČR: Předškolní vzdělávání má za úkol pokládat základy kvality života dětí, nabývá na důležitosti.

Věk: Obvykle 3–6 let, ale reálně 2–8 let.

Pouze MŠ rozvíjí dítě jako celek, v ostatních stupních vzdělávání jde jen o kognitivní oblasti.

V MŠ dnes převládá osobnostně orientovaný model:

Znamená nové strategie a metody, jde ale o dosažení harmonie.

V MŠ a ZŠ je rozdílná organizace výuky:

MŠ – hra, radost, tvořivost

ZŠ – povinnost, zodpovědnost

Má MŠ pokládat základ života, nebo připravovat na ZŠ?

Co děti potřebují v přechodu mezi institucemi:

• bezpečné prostředí – zejm. v 1. tř.,
• zbavit společnost předsudků vůči MŠ („V MŠ děti nic nedělají.“)
• učitelky v ZŠ by neměly mít na nastupující děti přehnané nároky,
• dobře znát cíle vzdělávání obou institucí,
• předpoklad výborné úrovně učitele 1. stupně schopných individualizace a diferenciace,
• důležité je pracovat s dětmi hned po zápisu – zápis posunout nejlépe na duben.

Problémy:

• předsudky, autonomie institucí,
• naivita předškoláka – je třeba ho připravit na realitu, on si myslí, že ZŠ je forma výletu.

Klíčová je komunikace mezi MŠ a ZŠ – participace učitelek MŠ u zápisu, společné řešení odkladů školní docházky, spolupráce mezi učitelkami z obou institucí, možnost předání portfolia dítěte do ZŠ.

Vhodné je, když děti ze ZŠ učí děti v MŠ, seznamovat děti z MŠ s prostředím ZŠ.

Důležité je diagnostické portfolio – setkání rodiče, učitele a dítěte – komunikace nad výsledky dítěte.

PREZENTACE:

  

 

 

II)    Viola Szent – Gály, Institut mezinárodního vzdělávání, Maďarsko

Zdůraznila důležitost vzájemné výměny zkušeností. Angažuje se proto, že ve střední Evropě máme společné myšlení o problému přechodu mezi MŠ a ZŠ.

V Maďarsku to dobře funguje na malých vesnicích – všichni se znají, diferencovaná péče, společné návštěvy ve škole.

Příprava na vstup do ZŠ je v MŠ povinná, ale MŠ může využívat různé postupy. Povinná je i docházka do MŠ, a to od tří let.

• Přechod z MŠ do ZŠ by měl být přirozený, je třeba zapojit rodiče, nemá to být náraz dvou světů. Je třeba mít důvěru v rodiče a pomalu je zaangažovat.

ZŠ mají nyní možnost lépe se opřít o lepší připravenost dětí z MŠ.

Každý rok musí MŠ předat rodičům dokumentaci dítěte, z níž je patrný stupeň vývoje. Tato dokumentace by se měla dostat do ZŠ.

Příklad dobré praxe:

Tvorba skupin předškolních a školních dětí – společné plány činností. Na vesnici je běžné, že učitelka pracuje jak v MŠ, tak na 1. st. ZŠ = větší sounáležitost, pro dítě to není učitelka, ale např. Věra.

Důležité je předávat si příklady dobré praxe.

PREZENTACE:

 

III)  doc. PhDr. Zuzana Petrová, Ph.D., Pedagogická fakulta TU, Slovensko

• Vzťah MŠ a ZŠ vo vzdelávacom systéme na Slovensku

O vztahu mezi MŠ a ZŠ ve vzdělávacím systému na Slovensku. Spoluautorka vzdělávacího programu na Slovensku.

Mateřská škola není povinná. Cíle výchovy a vzdělávání jsou zde kompetenčně orientované.

Děti ze znevýhodněného prostředí trpí už v 5 letech deficity oproti ostatním, které do MŠ chodí nebo které znevýhodněny nejsou.

V roce 2008 byly vzdělávací oblasti v MŠ a na 1. st. ZŠ definované různě. Učitelky musely stanovit pro celou třídu 1 cíl – nemohly tak respektovat vývojové zvláštnosti heterogenní skupiny.

Úpravy vzdělávacího programu pro MŠ v r. 2015 proběhly tak, že formální stránka byla přizpůsobena ZŠ. Změny tedy vedly směrem ke školní připravenosti dětí, ale se snahou udržet holistický přístup. MŠ je stejně jako ZŠ státní instituce a je financována z veřejných financí.

Důležité je získání důvěry rodičů – aby chodili do MŠ se radit a zařídili se dle rady, např. navštívili specialisty.

Vzdělávací program má zakomponovány otázky pro učitelky, aby dle nich dokázaly hodnotit – evaluace dítěte.

PREZENTACE:

 

IV)Tatiana Kizivatová, ZŠ s MŠ Jána Amosa Komenského, Hubeného 25, Bratislava, Slovensko

• Ako funguje prechod a komunikácia medzi MŠ a ZŠ, keď sú súčasťou jednej inštitúcie

Příklad dobré praxe ze Slovenska.

Bylo by užitečné, aby společná MŠ ZŠ měla jeden školní vzdělávací program, reálně ale musí být dva.

Využívají integrované tematické vyučování a vysokoefektivní učení dle Suzan Kovalikové, to obsahuje 10 složek postupu platných jak pro MŠ, tak pro ZŠ.

Zaměstnanci MŠ a ZŠ jsou vzděláváni současně.

Založen Tým pro rozvoj školy ve složení ze zástupců MŠ, 1. st., 2. st. a vedení školy – společně stanovují vize školy.

Funguje Klub moderního učitele – sdílení problému a metod řešení. Vždy je určen vedoucí.

Všichni zaměstnanci mají kurz vysokoefektivního učení, dále kurzy respektující komunikace a řešení problémů.

MŠ a ZŠ pořádají společné akce. Děti ze ZŠ chodí vyučovat děti v MŠ. Pravidelně je pořádán den výuky rodiči. Mezi další aktivity patří tematický měsíc, kdy se obě školy věnují jednomu tématu (např. „voda“) – výstupem je žákovská konference.

Učitelky z MŠ se účastní zápisu do ZŠ. Pomůcky pro ZŠ jsou předváděny také dětem v MŠ.

PREZENTACE:

 

V) Mgr. Hana Stýblová, ZŠ a MŠ Plzeň – Božkov, Česká republika

• Ze školy do školy

Příklad dobré praxe z České republiky. V budově školy je pod jednou střechou jak MŠ, tak ZŠ.

Důležité je skryté kurikulum v instituci a evaluace vzdělávání.

Postup stanovení cílů: vize → cíle obecné → cíle konkrétní. Představení konkrétních cílů školy.

Cíle MŠ a ZŠ by zároveň měly být v souladu.

Co je potřeba podporovat v MŠ?

• Práce na sobě samém,
• zvyšovat požadavky na kázeň,
• omezovat okamžité uspokojení vlastních potřeb.

Šťastné dětství by nemělo skončit nástupem do 1. tř. ZŠ.

Pořádají akce s rodiči a dětmi zároveň z MŠ i ZŠ. Děti z obou škol se ve třídách vzájemně navštěvují. Děti ze ZŠ např. čtou dětem z MŠ před spaním.

Kolegové na poradách sdílejí svá individuální školení.

PREZENTACE:

 

VI)   doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D., Pedagogická fakulta MUNI, Česká republika

• Tvorba diagnostického nástroje

Nástroj by měl být na jednu stranu komplexní, na druhou stranu dostatečně jednoduchý. Měl by podpořit komunikaci s rodiči a být pro učitele užitečný.

Rozvoj kompetencí v MŠ je vhodná příprava na úspěšný vstup do školy.

Nástroj obsahuje 10 oblastí, každá má svá kritéria – vznikla úpravou formulací očekávaných výstupů RVP PV, aby jim rozuměli i rodiče.

Nástroj umožňuje zpracování výsledků listové (arch) a grafické (Excel).

Cílem je dále vydat metodiku využívání nástroje pro a) rodiče, b) učitele.

Také portfolio dítěte se postupně stává i nástrojem komunikace učitele s rodičem o dítěti za účasti dítěte. Má funkci:

• informační,
• motivační,
• komunikační,
• autoregulační (rozvojovou),
• diagnostickou.

Jestliže se v MŠ daří soustavně pracovat s portfoliem dítěte, lze na to skvěle navázat na ZŠ. Zápis dítěte do školy lze na portfoliu postavit.

PREZENTACE: